THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
RAVELIN 7 je kapelou, která na české hardcoreové scéně operuje už více jak deset let, a po několikaleté koncertní pauze je znovu aktivně na pódiích. Pokud mohu soudit ze tří vystoupení, jež jsem měl možnost vidět za poslední dva měsíce, jsou také v nejlepší koncertní formě, jakou kdy měli.
V sestavě večera odpadá plánovaný projekt INTRIKÁN. Škoda. VIP projekt hardcore scény ve stylu INTEGRITY, navíc s českými texty od Ivana z 2SHOLVES, ve kterém se spojily síly kapel, jakými jsou například FLOWERS FOR WHORES a MOTHER, byl pro mne velkým lákadlem. Bohužel díky pracovní vytíženosti člena MOTHER odpadají jak pokračovatelé THEMA ELEVEN, tak INTRIKÁN, které nahrazují zmínění FLOWERS FOR WHORES. Za MOTHER nastupuje mladý plzeňský screamo - objev OWLS ARE NOT WHAT THEY SEEM, ve kterém jsou k vidění členové DEMÖRALYZÉR a MADE BY THE FIRE. Kvarteto kapel uzavírá domácí kytarovka MITOTE.
Večer startují „SOVY“, tedy OWLS ARE NOT WHAT THEY SEEM a já jsem bohužel již u vstupu zdrcen informací, že právě dohráli. Od zasvěcených mám informaci, že šlo o jejich zatím nejsilnější koncert, což mě o to víc mrzí…
Nastupuje domácí špinavá kytarovka MITOTE, vyznávající bezbasý model bicí, kytara, kytara, vokály. Kapelu během setu provází trochu smůla, která graduje ve chvíli, kdy kytaristovi Františkovi vypovídá službu zesilovač. Po jeho výměně a krátké pauze s tím spojené je však všechno v nejlepším pořádku a jde se na věc s novou vervou. Set je složen hlavně z nové tvorby a z alba „Roadside Picknik“, vydaného před dvěma roky, se nehraje téměř nic. Nová tvorba tříčlenného bratrstva z garáže má mnohem drsnější a kousavější tvář, více se zabředává do sludge/stoneru, vokály jsou ostřejší a celkové vyznění tvrdší. Větší zloba v tváři jejich hudbě více než sluší a přes těch pár technických zádrhelů šlo o parádní syrový set, mající vrchol v coveru od nestorů kytarové špíny z FUGAZI.
Večer přiostřuje nástupem FLOWERS FOR WHORES. Sestava je zeštíhlena na jednu kytaru, tvorba je tím čitelnější, ale neztrácí nic ze své hutnosti a živelnosti. Set je odpálen skladbou z aktuálního sedmipalce „Another Rome Falls“ a rázem se strhává hardcoreová jízda, jejíž otěže pevně v rukou drží zpěvák Ivan. Jeho projev trochu připomíná nervózního hladového lva v zajetí, podrážděně přebíhajícího z jedné strany na druhou. Pódium je klec bez mříží a tak si nikdo nemůže být jist, že šelma neseskočí mezi přihlížející a nezačne je trhat na kusy, neboť tento rezavý medvěd při zpěvu budí respekt jako málokterý řvoun. Mezi skladbami nechybí drobná vysvětlení k textům, poděkování příchozím a následuje vždy hardcore „až na krev“ od kapely, která ve svém pojetí stylu dle mého hledá v tuzemsku stěží konkurenci.
A na další set jsem se opravdu hodně těšil. RAVELIN 7 ve své nejlepší formě a nejsilnější sestavě. Poslední tvorba je čím dál tím tanečnější, původní emo - hardcore se vytracuje, ale to vůbec není v tomto případě na škodu. Musím konstatovat, že krom mnohého jiného v ní slyším například i punk rockové progresivisty z UŽ JSME DOMA, nějakým záhadným způsobem mi při poslechu neustále vyjíždí hip hopoví rebelové z WWW a spousta dalších, na první pohled podivných vazeb. S podrobnějším zkoumáním přichází ale i vysvětlení. RAVELIN 7 jsou neuvěřitelně variabilní cháskou, která absorbuje nepřeberné množství vlivů, ze kterých si staví svůj osobitý „ksicht“. Hanz je zcela jiným vokalistou než Ivan z FLOWERS FOR WHORES, ale přesto na sebe dokáže strhnout veškerou pozornost. A to i když řve jen méně než občas. Jakoby byl po celou dobu vystoupení v opojné extázi způsobené hudbou, ve níž se ze sebe snaží vykřičet svá kázání. Mimochodem, kázání, to je to důležité slovo. Zpěvákův projev totiž ze všeho nejvíce připomíná fanatického hardcoreového kněze v niterné osobní zpovědi, který sám hoří a zapaluje ostatní. Jeho slova, to jsou verše, které se vám hned napoprvé nesmazatelně zaryjí hluboko do mozku.
„A já miluji.
Miluji!!
Ten pocit.
Být v tobě.
Né s tebou…“
A podobně by se dalo něco napsat o každé figurce z této kapely, tvořící naprosto famózně šlapající soukolí, jež na současné tuzemské scéně nemá obdoby. Charisma a osobitost, doprovázené strhujícím projevem, z nich sálají na míle daleko. Krom nového materiálu a několika nezanedbatelných drobností ze zatím posledního alba „Světasál“ zaznívá ke konci „Sedilhář“ a v druhém přídavku také kultovní hitovka „Cyberlove“. Při předchozím koncertu byly po koncertě klávesy zcela oblepené čerstvou lidskou krví z jejich obsluhy a nyní tomu nebylo jinak – za to mohou zřejmě ty emařské kořeny kapely…
Pokud se RAVELIN 7 vyskytnou ve vašem v dohledu, neváhejte a zajděte, stojí to za to.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.